Péče o přístup | Nephrocare

Vaše fistule představuje nezbytné spojení mezi vámi a umělou ledvinou a vy sami se můžete aktivně podílet na jejím udržování v dobrém stavu. Dodržováním jednoduchých pravidel můžete v běžném životě i v průběhu dialýzy přispět ke svému dlouhodobému zdraví a zajistit si zároveň dialyzační léčbu bez komplikací - bude stačit, když je zařadíte mezi své každodenní zvyklosti. Mějte také na paměti: fistule každého pacienta je unikátní a vyžaduje zvláštní péči.
Promluvte si proto se svým lékařem a sestrami o tom, co je pro vás nejlepší. Jsme tu, abychom vám poskytli veškeré rady a pomoc.

Naše cévy nejsou uzpůsobeny k tomu, aby poskytovaly dostatečný a trvalý (konstantní) průtok krve, který je potřebný pro dialýzu. Rozlišujeme dva typy cév: žíly a tepny. Žíly se nacházejí těsně pod kůží a často jsou viditelné pouhým okem. Lze je celkem snadno napíchnout, avšak krevní tok v žilách je pro dialyzační léčbu příliš nízký.

V tepnách krev proudí pod vyšším tlakem než v žilách, jsou však „skryté“ mnohem hlouběji pod kůží, takže je mnohem těžší je napíchnout. Kromě toho mají silný tep a vysoký tlak, což není pro dialyzační léčbu ideální. Proto potřebujeme speciální cévu zvanou fistule.

Fistuli vytváří cévní chirurg při ambulantním chirurgickém zákroku (doba trvání zákroku je 30 až 60 minut), a to propojením tepny (arterie) se žílou (vénou) - proto se jí říká „arteriovenózní” (AV). Fistule se zpravidla vytváří na paži nebo předloktí. Tato nově vytvořená krevní céva v sobě spojuje vlastnosti tepny i žíly: průtok krve a krevní tlak jsou vyšší než v žíle a na cévě je patrné hmatné chvění, podobné tomu, jaké cítíte, když se dotýkáte tepny.

V průběhu procesu „zrání” (tzv. maturace) se zvětšuje průměr fistule, což usnadňuje zavedení jehly, a zvyšuje se tloušťka její stěny. Proces „zrání” trvá obvykle dva až šest týdnů. Vyzrálá fistule umožňuje zavádění silnějších dialyzačních jehel, tzv. kanyl. Tím je zajištěn dostatečný průtok krve do mimotělního krevního oběhu, což má za následek dosažení efektivní hemodialýzy.

POZNÁMKA: V případě, kdy vlastní cévy pacienta nemají dobrou kvalitu, a není tedy možné vytvořit fistuli, používá se pro účely dialýzy tzv. cévní protéza neboli AV graft. Jedná se o umělohmotnou hadičku, jejíž jeden konec našije cévní chirurg na tepnu a druhý na žílu. Do této hadičky se zasouvají dialyzační jehly. Doba zrání tohoto typu cévního přístupu je asi 4 týdny.

Arteriovenózní fistule: spojení vlastností tepny a žíly

„Arterio” je odvozeno od slova arterie, tedy tepna, což je krevní céva, která přivádí rychle proudící okysličenou krev ze srdce do tkání v těle.
„Venózní” je odvozeno od slova véna, tedy žíla. Jedná se o krevní cévu, která odvádí krev z tkání zpět do srdce, odkud putuje do plic, kde na sebe opět váže kyslík
„Fistula” označuje propojení těchto dvou krevních cév, které za normálních okolností propojeny nejsou.

Arteriovenózní fistule: spojení vlastností tepny a žíly

„Arterio” je odvozeno od slova arterie, tedy tepna, což je krevní céva, která přivádí rychle proudící okysličenou krev ze srdce do tkání v těle.
„Venózní” je odvozeno od slova véna, tedy žíla. Jedná se o krevní cévu, která odvádí krev z tkání zpět do srdce, odkud putuje do plic, kde na sebe opět váže kyslík
„Fistula” označuje propojení těchto dvou krevních cév, které za normálních okolností propojeny nejsou.

Kontrola fistule

Vzhledem k tomu, že fistule hraje klíčovou roli v úspěšné dialyzační léčbě, je skutečně velmi důležité udržovat ji v dobrém stavu. Vaše fistule potřebuje každodenní kontrolu! O tom, že je vše v pořádku, se můžete přesvědčit zrakem, poslechem a pohmatem.

Abyste omezili na minimum nebezpečí infekce či trombózy (krevní sraženiny), které nejčastěji ohrožují vaši fistuli, dodržujte několik jednoduchých pravidel:

Nechte krev volně proudit

Vyhněte se jakémukoli tlaku na paži s fistulí, neboť může vést ke vzniku trombózy, zejména v případě nízkého krevního tlaku. Je třeba se vyhnout následujícím situacím:

Nenoste těsné oblečení nebo omezující předměty, jako jsou hodinky nebo náramky, které by mohly vést k stlačení fistule.
Nespěte na paži s fistulí - může to vést ke krátkodobému zaškrcení fistule a snížení krevního toku.
Vyhněte se prudkému ohýbání paže s fistulí.
Vyhněte se měření krevního tlaku tlakoměrem na paži s fistulí, protože nafouknutí manžety vede ke stlačení cév.
Vyhněte se odběru krve nebo injekcím, protože může dojít k poškození cévní stěny s následným vyšším rizikem zániku fistule.

Povšimnete-li si některého z těchto zneklidňujících příznaků: zčervenání, otok, bolestivost, zvýšená teplota v oblasti fistule, obraťte se ihned na svého ošetřujícího lékaře nebo dialyzační personál.

Udržujte fistuli v čistotě

Centrální venózní katétr, speciální typ intravenózního katétru (hadičky), je v dnešních dialyzačních střediscích nepostradatelný - někteří pacienti začínají podstupovat hemodialýzu bez permanentního (trvalého) cévního přístupu a v takovém případě mají nejčastěji zaveden centrální venózní katétr.

Proč potřebujete CVC

V případě, že jsou cévy pacienta poškozené nebo velmi křehké, není možné vytvořit fistuli. Vzhledem k rychlosti přístupu jsou centrální venózní katétry často používány pro ošetření v náhlých případech. Je-li nejlepší volbou pro vaši hemodialýzu centrální venózní katétr, lékař nebo chirurg jej zavede do centrální žíly – krční žíly (na krku), podklíčkové žíly (na hrudi) nebo stehenní žíly (v třísle).

Centrální venózní katétry umožňují okamžitý přístup do oběhové soustavy. Pacienti s CVC oceňují, že mohou během dialýzy volně pohybovat pažemi a rukama a že se vyhnou napichování jehlami. Na druhou stranu, dlouhodobou komplikací používání katétrů – zejména pak katétrů zavedených do podklíčkové žíly – je abnormální zúžení cévy (stenóza). CVC s sebou zároveň nese větší riziko infekce a pacienti musí být opatrní při každodenní hygieně, koupání či plavání. Někdy je obtížné dosáhnout s CVC vysokého průtoku krve, což může snížit účinnost odvádění toxinů během hemodialýzy.

Péče o CVC

Péči o CVC obvykle obstarávají sestry. Při každé dialýze by mělo být místo výstupu katétru očištěno. Sestra přitom musí používat osobní ochranné pomůcky. Pacient by měl mít při výměně obvazu roušku, stejně jako pokaždé, když je katétr otevřený (např. při napojení a odpojení). V případě netunelových katétrů musí stehy zůstat na místě po celou dobu zavedení katétru. Máte-li tunelový katétr, stehy se vyndávají, jakmile se manžeta katétru vhojí do tkáně.

Související témata

Život s dialýzou